Přelomový výsledek českého výzkumu výrazně zvyšuje ochranu vzácných dokumentů

Pokročilé materiály pro ochranu archiválií před požárem

Program bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR 2021–2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií

 V březnu 2023 pravděpodobně díky elektrickému zkratu vyhořelo sedm vzácných historických
budov ve slovenském městě Banská Štiavnica. Jednou ze zasažených budov byl také státní
okresní archiv. Při požáru Knihovny vévodkyně Anny Amálie ve Výmaru z roku 2004 přibližně
z 196 000 uložených knih 50 000 shořelo a 118 000 bylo poškozeno. Ale ani kulturní instituce
v České republice nebyly před požáry ušetřeny (muzeum v Domažlicích, dřevěný kostel sv.
Kateřiny Alexandrijské v Ostravě-Hrabové, zámek v Zahrádce, depozitáře na hradě Pernštejn,
budova archeologického ústavu akademie věd v národním památníku Mikulčice na
Hodonínsku). Podle Dotazníku pro zjištění rizik živelních pohrom a poškození archivních fondů
uložených ve státních archivech České republiky bylo zjištěno, že elektronickou požární
signalizací je chráněno přibližně 53 % budov státních archivů a stabilním hasícími systémy
pouze 5 % objektů. Z těchto údajů vyplývá, že 95 % z 800 000 běžných metrů národního
archivního dědictví uloženého ve státních archivech ČR není před požárem dostatečně
chráněno.

Novou možnost, jak preventivně chránit významné písemné památky před poškozením
ohněm představuje úprava ochranných obalů (tzv. archivních krabic) aditivními retardéry
hoření. Pokud se na lepenku, ze které se vyrábí ochranné obaly, již během výroby nanese
vrstva šetrného, účinného a dlouhodobě efektivního retardéru hoření, podstatně se tím
zvýšila úroveň požární ochrany bez nutnosti nákladných stavebních úprav objektu při instalaci
neméně nákladných stabilních hasících systémů (SHS), prostorů pro řídící ústřednu nebo
skladování hasícího média, včetně jejich pravidelného servisu.

Samotnému projektu Pokročilé materiály pro ochranu archiválií před požárem předcházel
několikaletý výzkumu Ústavu chemické technologie restaurování památek Fakulty chemické
technologie VŠCHT Praha ve spolupráci s Technickým ústavem požární ochrany v Praze
(TÚPO). Tyto laboratorní výzkumy a experimenty, ale také tzv. požární zkoušky ve středním
měřítku provedené v TÚPO ukázaly, že archivní krabice z lepenky pokryté nově vyvinutými
aditivními retardéry vykazovaly vynikající odolnost protipožáru, zabránili rozvoji požáru a
uchránili uložené archivní dokumenty před jejich nezvratnou termickou destrukcí.

Cílů v navrženém projektu bylo několik:
• optimalizace složení aditivního retardéru,
• výběr a ověření vhodné nanášecí nebo tiskové techniky pro průmyslové nanášení
retardéru na lepenku,
• studium vlivu vrstvy naneseného retardéru na fyzikálně-chemické vlastnosti lepenky
archivní krabice a uložené archiválie na papírovém nosiči,
• laboratorní a poloprovozní ověření protipožární účinnosti navrženého retardéru,
• optimalizace potisku archivních lepenek retardérem hoření v průmyslovém měřítku.

Řešitelský tým byl složen z pracovníků dvou univerzit (Vysoká škola chemicko-technologická
v Praze a Vysoké učení technické v Brně), rezortního výzkumného ústavu ministerstva vnitra
(Technický ústav požární ochrany Praha) a výrobce archivních lepenek (EMBA Paseky nad
Jizerou). Úkolem VŠCHT byla optimalizace složení retardéru, sledování jeho účinku
v laboratorních podmínkách a studium jeho vlivu na fyzikálně-chemické vlastnosti lepenek a
uložené archiválie. TÚPO stanovoval základní požární charakteristiky při laboratorních testech
a ověřoval protipožární účinnost. VUT Brno řešilo výběr a ověření vhodné techniky pro
nanášení retardérů na lepenky, přičemž jako nejvhodnější nanášecí technikou se ukázal
sítotisk. Společnost EMBA jako výrobce a dodavatel archivních lepenek ve svém provoze
prakticky ověřil navržený způsob nanášení retardérů sítotiskem na archivní lepenky a
průběžně poskytoval nezbytný materiál (lepenky, resp. archivní krabice) pro experimenty.
Trvání projektu bylo naplánováno na tři roky, a to od roku 2004 do roku 2026.

Řešitelský tým projektu:
VŠCHT Praha
prof. Dr. Ing. Michal Ďurovič – odpovědný řešitel projektu
Ing. Martina Nováková, Ph.D.
Ing. Vítězslav Knotek, Ph.D.

VUT Brno
prof. Ing. Michal Veselý, CSc. – odpovědný řešitel za VUT Brno
doc. Ing. Petr Dzik, Ph.D.

TÚPO Praha
plk. Ing. Jan Karl – odpovědný řešitel za TÚPO Praha
kpt. Ing. Petra Bursíková, Ph.D.
kpt. Ing. Václav Vystrčil

EMBA, spol. s r. o. Paseky nad Jizerou
Marek Michálko – odpovědný řešitel a generální ředitel společnosti EMBA
Ing. Josef Starove
Jiří Šťastný

---------------------------------

18. září 2026
Kontakt: info@emba.cz